Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komparace přístupů k osobám se zdravotním postižením ve frankistickém Španělsku a socialistickém Československu
Wudiová, Markéta ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce porovnává postavení osob s postižením ve dvou nedemokratických režimech 20. století, konkrétně frankistickém Španělsku a socialistickém Československu. Analyzovány jsou postoje jednotlivých režimů a učiněné státní iniciativy v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením. Popsány jsou také možnosti rozvoje jednotlivých organizací a jejich činnost. Práce je dále zaměřena na dvě oblasti života člověka s postižením - vzdělávání a zaměstnání. Představené poznatky jsou zasazeny do historického kontextu jednotlivých zemí. Použitou metodou je rozbor a interpretace legislativy, státních dokumentů a odborných publikací. Komparace představuje společné rysy v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením, jakými jsou nedostatečný zájem o problematiku, snaha o sjednocení organizací na podporu osob s postižením a jejich kontrola. V obou státech se ustanovilo segregované vzdělávání osob s postižením. Zaměstnání osob s postižením se odvíjelo od podoby ekonomického zřízení. Chráněné zaměstnávání v Československu zprostředkovával Svaz invalidů. Ve Španělsku zásadní roli hrála organizace ONCE, která zprostředkovala zaměstnání pro osoby se zrakovým postižením. Rozdílný je v definovaných státech především mezinárodní kontext a vliv církevních institucí na podobu přístupu k osobám s postižením....
Studentské opoziční hnutí za Francovy diktatury v letech 1956-1975
Cajkář, Jakub ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Šindelář, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje studentskému opozičnímu hnutí ve Španělsku v letech 1956 až 1975, kdy v zemi panovala frankistická diktatura. Výzkum se soustředí především na postoje studentského hnutí a na jeho protestní aktivity. Cílem práce je analyzovat činnosti studentského hnutí, jeho vývoj, a rovněž jeho úspěchy a s tím související případný vliv na rozhodování frankistické vlády. Výzkum odpovídá na otázku, zdali studentské hnutí zapříčinilo provádění demokratických ústupků ze strany frankistické vlády. Práce nejprve pojednává o podobě univerzitního prostředí před rokem 1956, které bylo formováno restriktivními opatřeními. V této části autor věnuje pozornost roli režimu v akademickém prostředí, která byla posílena oficiálními režimními organizacemi. V této kapitole je rozebírán rovněž vznik a vývoj studentského hnutí do přelomového roku 1956, který se stal počátečním bodem v organizaci kontinuálních protestů. Následuje stěžejní část výzkumu, která chronologicky rozebírá aktivity studentského opozičního hnutí mezi lety 1956 a 1975. Tento úsek analyzuje úspěchy hnutí, jeho nedostatky a zabývá se jeho úspěšným obdobím, které se na začátku sedmdesátých let transformovalo v radikalizaci a následnou pasivitu studentské opozice. Na toto období je v závěru práce kladen důraz, neboť lze z výsledků výzkumu...
Zahraniční turismus: fenomén otevírání frankistického Španělska
Patočka, Miroslav ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zahraničním turismem jako významným fenoménem Frankova režimu. Přes jeho měnící se roli napříč režimem, projevující se zejména změnou z propagandistického využívání v prvních letech na rovinu veřejné diplomacie, ho lze považovat za jeden z nástrojů měkké moci. Jako takový byl klíčový nejen pro ekonomický rozvoj, ale zejména otevírání frankistického Španělska. Pro interdisciplinární charakter turismu se tato případová studie zabývá řadou vnitropolitických i mezinárodních oblastí ekonomického, politického i sociálně-kulturního charakteru, na něž musely politiky turismu přímo reagovat. Cílem práce je zkoumat dopady zahraničního turismu a jeho kultivace režimem na změny mezinárodního postavení Španělska za Frankovy éry. Jejím hlavním zaměřením proto bude analýza vývoje politik turismu, spojených s koncepty vizuální propagace a struktury zahraničních turistů během tohoto období. Práce došla k závěru, že úspěšná a rozsáhlá kultivace zahraničního turismu, jedinečná pro Frankův režim, měla významné dopady na legitimizaci diktatury v mezinárodním kontextu. Zahraniční turismus tedy významně přispěl k šíření španělské národní značky, výstupu z izolace a následnému mezinárodnímu přijetí, projevující se kromě vzrůstajícího počtu přijíždějících turistů i v institucionální a ekonomické...
Politika smiřování španělské protifrankistické opozice do přechodu k demokracii
Hloch, David ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Urban, Traian (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vývojem a okolnostmi fenoménu politiky národního smiřování ve Španělsku mezi lety 1955 a 1975. Jejím cílem je pak odpovědět na otázku, do jaké míry byly tyto smírčí snahy úspěšné, tj. jaké byly jeho praktické výsledky, zabývá se však také otázkou dopadů těchto snah na španělskou společnost po pádu diktatury. Jedná se o případovou studii, jejíž náplní je teoretické vymezení pojmů spojených s problematikou rozdělené společnosti a jejího smiřování, představení hlavních aktérů rekonciliace a v neposlední řadě pak sledování vlastního vývoje procesu na příkladu chování komunistické strany a katolické církve. V práci je ukázáno, že tyto smírčí snahy reálně úspěšné byly, přičemž jejich dopad na následný vývoj španělské společnosti byl zásadní, neboť přímo vedl k politice paktu zapomnění. I tento výsledek je však možno vnímat jako problematický, jelikož kvůli němu nedošlo k uznání zločinů a obětí z období války a diktatury.
Španělský sport v dobách frankismu a jeho politické využití
Balík, Jiří ; Urban, Traian (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce "Španělský sport v dobách frankismu a jeho politické využití" se zabývá využíváním sportu v různých odvětvích politiky frankistického režimu. Zkoumá, nakolik se do sportu promítala oficiální politika státu. První část práce se zaměřuje na vnitřní organizaci sportu, která ukazuje nadvládu režimu nad celým sportovním odvětvím. Druhá část práce se věnuje odrazu frankistické domácí politiky ve sportu. Rozebírá proto tělovýchovu jako nástroj k politické indoktrinaci a vrcholový sport jako prostředek k udržení společenské politické pasivity. Dále analyzuje centralistickou politiku režimu reprezentovanou podporou vybraných sportovních klubů a směřováním sportovního dění do hlavního města - Madridu. Třetí a závěrečná část práce definuje zahraničně-politické využití sportu. Celá práce dochází k závěru, že projekce politiky režimu do sportu je naprosto přirozená a režim se ve svém využívání sportu nijak neodchyloval od své celkové politiky.
Španělský hospodářský zázrak na příkladu cestovního ruchu
Jozífková, Tereza ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Diplomová práce pojednává o tzv. španělském hospodářském zázraku. Jedná se o rozsáhlé hospodářské změny nastartované v šedesátých letech 20. století ve Španělsku. Práce nabízí politický kontext diktatury Franciska Franka (1939-1975) a přehled hospodářského vývoje před a během fenoménu, důraz však klade na tzv. hospodářský zázrak. Ekonomický boom ilustruje na příkladu cestovního ruchu. Věnuje se popisu rozvoje turismu a propojení s tzv. hospodářským zázrakem.
Reflexe občanské války a éry frankismu v současném Španělsku
PEREZ MEDRANO, Jana
Cílem práce je zmapovat pozůstatky občanské války a éry frankismu v současném Španělsku a přiblížit kroky, které byly podniknuty ve snaze prolomit kolektivní mlčení. První tři kapitoly představují průřez Španělska v období občanské války a frankistické diktatury a popisují proces jeho transformace v demokratickou zemi. Čtvrtá kapitola se zabývá procesem otevírání hromadných hrobů, kterého se z důvodu nečinnosti státu ujaly různé asociace sdružující rodinné příslušníky obětí. Následně je věnována pozornost nejvýznamnějšímu z frankistických symbolů, Valle de los Caídos, který se stal hrobkou diktátora a zároveň místem posledního spočinutí řady obětí občanské války. Šestá a současně poslední kapitola se věnuje Zákonu o historické paměti, jehož snahou bylo odškodnit oběti frankismu a uzavřít období rozkolu španělské společnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.